Pokud je řeč o masu a uzeninách, rozlišujeme tři základní kategorie. Znáte je? A kam byste zařadili třeba mleté maso?
Maso, ke kterému se nesmějí přidávat žádné další látky, voda ani potraviny, a které si tudíž zachovává svůj přirozený charakter, je první kategorií. Dělí se do několika skupin, z nichž tou nejznámější je výsekové maso. Je to například maso na steak, krkovička, kotlety, plecko, bůček a mnohé další druhy, které si nosíme od řezníka. Dalšími skupinami, které se zahrnují pod maso, jsou například droby, kosti, sádlo nebo lůj a třeba také krev. Zvláštní skupinou masa je pak mleté maso, které jako jediná z uvedených skupin může obsahovat max. 1 % kuchyňské soli. Nic víc, žádné jiné složky. Mleté maso se navíc dále dělí podle různých parametrů například na mleté maso libové, mleté maso čistě hovězí, atd. Může být prodáváno jako balené i nebalené. Pouze v případě nebaleného mletého masa vyhláška stanovuje, že musí být namleto výhradně přímo před nakupujícím a nesmí mu být nabízeno již připravené z pultu. Pokud si chceme pochutnat na vynikajícím karbanátku, švédských masových kuličkách nebo šťavnatém burgeru, potřebujeme ideálně mleté maso, ať už balené nebo čerstvě umleté.
Třetí kategorii tvoří tzv. masné výrobky, které jsou vyráběny z celého, posekaného nebo i mletého masa jatečných zvířat. V masných výrobcích najdeme i další suroviny, přísady a nejrůznější pochutiny. Stejně jako v případě masných polotovarů se jedná hlavně o vodu, sůl, koření, další potraviny (např. sýr) a přídatné látky. Na rozdíl od většiny masných polotovarů ale masné výrobky mohou obsahovat také strojně oddělené maso, které je opředené množstvím méně či více fantazijních mýtů. Pro objektivitu můžeme konstatovat, že separát, což je známější označení pro strojně oddělené maso, se smí získávat jen strojním oddělením masa z kostí, které zůstalo na žebrech po vykostění. Nemůže tak obsahovat žádné kůže, zobáky, běháky, oči a další podobné tkáně, které se na žebrech po vykostění logicky nevyskytují. I přesto se separát musí v seznamu složek masných výrobků uvádět samostatně a není možné ho započítávat do označovaného obsahu masa. V případě některých masných výrobků je použití separátu při výrobě dokonce zakázáno. Masné výrobky jsou nejčastěji upraveny uzením, vařením a pečením. Mohou být ale i tepelně neupravené, například fermentované klobásy a salámy. Jsou určeny buď k bezprostřední konzumaci ihned po zakoupení, nebo k pozdějšímu ohřívání, vaření a smažení.
Masné výrobky dále dělíme do sedmi následujících skupin. Tyto skupiny se musejí povinně uvádět na cenovkách masných výrobků v pultech řeznictví a samozřejmě také na etiketách balených masných výrobků. Označení skupiny se podle zákona o potravinách považuje za součást názvu potraviny. Pro spotřebitele má toto označení ale zásadní význam v tom, že pokud se orientuje v jednotlivých skupinách, ví, jak má s daným výrobkem zacházet (v jakých podmínkách skladovat, zda dále tepelně opracovat, apod.):
